V pátek 30. května jsme vyrazili na dlouho očekávané MČR družstev starších žáků. Měli jsme na poslední chvíli trochu problémy se sestavou, ale podařilo se nám je vyřešit. Michal s Tadeášem vyrazili vlakem z ČB a já s Martinem, Zdeňkem, Jonášem a MATýskem jsme jeli autem z Písku do Tábora. Cestou jsme ještě v Bechyni vyzvedli Petra. V Táboře jsme přisedli do vlaku ke klukům. Kluci a MATýsek seděli v jednom kupé a my s Michalem jsme si sedli do vedlejšího.
V Praze jsme přestoupili na vlak do Pardubic, kde jsme také obsadili dvě kupéčka. V Pardubicích jsme se chtěli svézt autobusem na ubytování, ale ten nám ujel, tak jsme šli pěšky. Nicméně cestu, která trvala asi 20 minut, jsme si náležitě užili.
Večeři jsme v pohodě stihli a po ubytování a rozdělení na pokoje se vytáhly šachy a posléze také karty. Večerka byla včas, aby byli mládežníci připraveni na sobotní dlouhý den.
První partie začínala v 9:30 a hráli jsme jako 46. nasazení (ve složení: Martin Tejnor, Libuše Kopecká, Jonáš Irber, Petr Borys a Tadeáš Bostl) na šesté šachovnici proti ŠK64 Plzeň. Byl to dosti nerovný boj, nicméně soupeřů se zalekli pouze Tadeáš a Jonáš, kteří oba rychle prohráli. Ostatní se drželi a nakonec jsme získali půl bod za remízu Martina na jedničce, když nenašel způsob, jak svou materiální převahu proti silnějšímu soupeři uplatnit. I Petr byl blízko k remíze v koncovce různobarevných střelců.
Ve druhém kole jsme byli naopak favority, když jsme hráli s týmem Orel Opava. Svou úlohu jsme splnili a zvítězili jsme 5:1.
Třetí kolo se hrálo po obědě a los nám přisoudil ŠK Staré Město B. Soupeřům chyběl kvůli zdravotním obtížím hráč na šesté šachovnici, čehož jsme využili, a díky výhře Martina a dalším třem remízám na druhé, třetí a čtvrté šachovnici jsme vyhráli o minimální rozdíl 3,5:2,5. Nicméně bylo to se štěstím, protože Jonáš zachraňoval prohranou pozici.
Ve čtvrtém kole jsme dostali další záložní tým, a to KŠ Říčany 1925 B. Soupeř byl devatenáctý nasazený a jeho síla se projevila. Prohráli jsme 1:5. Škoda jen, že Tadeáš spadl na čas v remízové pozici. Tato partie se hrála jako poslední z celého kola!
V pátém kole si však Tadeáš spravil chuť, když rychle zmatil soupeřku ze ŠK Valdštejn Cheb. Nicméně zápas pro nás dopadl špatně (1,5:4,5) a přispěla k tomu i prohra Martina, kdy udělal hrubku v remízové koncovce.
Po dvou prohrách jsme spadli až na 29. šachovnici a hráli jsme s 78. nasazeným týmem SK OAZA Praha B. Kluci ze sebe vydolovali poslední zbytky sil a vyhráli jednoznačně 6:0. Po večeři se šly hrát překvapivě zase šachy a karty.
V neděli nás čekala poslední tři kola. Sedmé kolo jsme hráli na osmnácté šachovnici s týmem Železné hory A, se kterým jsme prohráli nejtěsnějším rozdílem 2,5:3,5, což byla velká škoda. Štěstí se k nám obrátilo čelem proti dalšímu soupeři ŠK Lokomotiva Brno, kterého jsme zase nejtěsnějším rozdílem porazili. Přispěl k tomu i Zdeněk, který se rozehrál a udělal čtyři body z posledních čtyř kol.
Poslední kolo rozhodovalo o umístění a my jsme dostali družstvo ŠO Gordic Jihlava B, které bylo papírovým favoritem. Byl to velký boj, který nakonec skončil smírně. Petrovi se povedlo otočit partii, ale naopak Martin svou snahu přehnal a svou partii prohrál.
Při návratu domů došlo ke kuriózní situaci, kdy jsme si kupovali lístky u pana průvodčího ve vlaku a on nám započítal i MATýska mezi děti 😊
A taky jsme jeli v autobuse od hrací místnosti na nádraží (tři zastávka) na černo, neb trenér (Michal) prohlásil, že v Pardubicích zná všechny revizory. A trenérovi se přeci neodporuje, tak i MATýsek jel na černo…
Příští rok se na Zaječice (MČR družstev starších žáků) vrátíme jako silnější a zkušenější tým, protože nikdo z družstva kvůli věku nevypadne. Kdo ví, když bude zájem, třeba postavíme i druhé družstvo, aby tyto cenné zkušenosti nasbírali i další naši nadějní mládežníci.
Pavel Tejnor
Očima trenéra:
Jen houšť a větší kapky!
Účast na takovýchto turnajích je záležitost prospěšná a více než nutná. Kdo chce být v šachu (a nejenom v šachu) lepší, musí bez pochyby vyrazit za hranice města i Jihočeského kraje. Srovnání s republikovou špičkou je k tomuto účelu ideální.
Martin na první šachovnici čelil těm nejlepším hráčům soupisek soupeře. Se ctí. Trochu se mu nevyvedlo poslední kolo, ale třeba v prvním kole velkého papírového favorita z pozice síly odremizoval a nebyl daleko k celému bodu. Věřím, že tento turnaj ho bude motivovat ke zvýšenému tréninku doma. Celkově bych ale k turnaji řekl, že hrál dobře, bojovně a pro tým byl oporou a správným kapitánem.
Na druhé šachovnici hrála Libi, zapůjčená z Říčan, která se též nezalekla vyšších ratingů a třeba zápas třetího kola nám vyhrála. Ubránila těžkou remízu a tím nám zajistila výhru nad Starým Městem.
Na třetí šachovnici sváděl nerovný boj se staršími a o hlavu většími soupeři Jonáš Irber. Příliš brzy remizoval několik slibných partií. Má ode mě doživotní zákaz remizovat! 🙂 Trochu se starších protivníků bál, ale na konci turnaje už hrál bez bázně a hany. Zkušenosti k nezaplacení.
Na čtvrté a páté desce zápolili Petr Borys a Zdeněk Říha. Oba mě příjemně překvapili odvážnou hrou. Oba přinášeli cenné body do týmové „kasičky“. Zdeněk měl pak famózní závěr – 4 body ze 4.
Na šesté pak náš nejmladší Tadeáš Bostl předvedl solidní výkon. Posbíral 6 bodů z 9. První partii dohrál moc rychle, ale pak se uklidnil a jednou pak dohrával jako poslední z celého sálu. Dokonce se musel posunout začátek dalšího kola. Škoda překročení času s Veronikou Melicharovou v jasně remízové pozici s jedním pěšcem a koněm na obou stranách.
Pro všechny zúčastněné to byl hezký víkend plný bojovného odhodlání. Cíl – skončit nad svým startovním nasazením – jsme splnili… o tři příčky… 🙂
Dalším cílem bylo stmelit kolektiv a to se povedlo, myslím, vrchovatou měrou.
Michal Novotný